Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) ve svém rozsudku ze dne 15. prosince 2021, sp. zn. 30 Cdo 267/2021, dospěl k názoru, že období nečinnosti soudu v posuzovaném řízení, které bylo způsobeno tím, že mu nebyl jiným soudem zapůjčen soudní spis, jenž měl být v původním řízení proveden k důkazu, je třeba považovat za průtahy v řízení.
Nejvyšší soud se tak neztotožnil s názorem Městského soudu v Praze jako odvolacího soudu, podle kterého se v dané situaci nejedná o průtah, nýbrž o objektivní překážku, pro niž není možné v řízení pokračovat. Ve zmiňovaném rozsudku Nejvyšší soud zdůraznil, že „stát má povinnost garantovat právo na přiměřenou délku řízení jako celek. Jinak řečeno, všechny dotčené státní orgány musejí postupovat tak, aby nebyl mařen účel určitého řízení a nebylo ohroženo právo jeho účastníků na projednání věci v přiměřené době.“
Nejvyšší soud tak tímto rozsudkem judikoval, že neposkytnutí součinnosti jiného soudu ve formě zapůjčení spisu by mělo být považováno za průtahy v řízení.
Plný text rozsudku Nejvyššího soudu je dostupný zde.